Archiv pro rubriku: Kriegel

Osudové ženy: Riva Krieglová


Riva Krieglová, František Kriegel a Alexander Dubček, foto: Jiří Rublič, ČTK

Kibuc, komunistický odboj, Osvětim, komunistická perzekuce. Riva Krieglová nebyla jen manželkou výjimečného muže pražského jara 1968.

„Věřila jsem, že komunisté chtějí dobro. Že svět může být lepší. Že je třeba bít se za ideály.“
Riva Krieglová

Narodila se v roce 1908 do židovské rodiny na území dnešního Běloruska jako Rifka Lubecká. O jejím dětství a dospívání víme jen málo. Rodiče jí brzy zemřeli a ona se ve svých 23 letech vydala do Palestiny. V tamním kibucu se přesvědčená sionistka seznámila s Pavlem Friedem, mužem z jihlavské židovské rodiny, se kterým přišla do tehdejšího Československa. Vzali se 4. dubna 1937 v jihlavské synagoze.

Osudové ženy: Riva Krieglová
Účinkují: Taťjana Medvecká, Kajetán Písařovic, Svatopluk Schuller, Pavel Batěk, Jan Kačer
Host: Martin Groman
Připravila a slovem provází: Ivana Chmel Denčevová
Literární spolupráce: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová
Hudební spolupráce: Antonín Schindler
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Premiéra: 25. 1. 2019

K poslechu zde

Nejsme delegace, nemůžeme nic podepisovat

Příspěvek o F. Krieglovi na konfereneci Od Pražského jara k Perestrojce
Centrum M. S. Gorbačova, Moskva

Pamětnická literatura často lživě uvádí, že Kriegel protokoly nepodepsal, protože vlastně nebyl přizván. Nebo je často jeho čin vykládán jako osamělý odpor. Kriegel ovšem svůj podpis v Moskvě podmínil – neřekl čistě, že nepodepíše. Řekl, že podepsat nemůže, protože ti, kteří se podepsat chystají, nejsou delegace, nikdo je k žádnému podpisu mezinárodní dohody nedelegoval. Byli z části uneseni. „Představa, že určité shromáždění osob, funkcionářů vidí dále do budoucna, dovede rozhodovat lépe než celá většina obyvatelstva – je mylná. My můžeme formulovat požadavky a cíle a sdružovat lidi k jejich uskutečnění, ale tyto cíle musí odrážet přání a potřeby lidí. Jinak se proměňujeme v sektu, oddělujeme se jako strana a hnutí od většiny lidu. To už tu bylo, to jsme prožili, v tom jsme zas,“ shrnuje po čase Kriegel své prožitky.

Příspěvek k přečtení zde
Kriegel Moskva

Léčba dějin

V říjnu prý prezident znovu udělí řád TGM Františku Krieglovi. Jednou už jej dostal – krátce po listopadu 1989 – letos prý ještě jednou. Pan prezident asi má za to, že jednou je to málo. Ale nešť. Bude kolem toho mnoho křiku a to, co si Kriegel opravdu zaslouží, nejsou ani metály, ani čestná občanství, ani pamětní desky, ale pořádná kniha.

Zatím má aspoň film o lidech, kteří nosí cenu s jeho jménem. Ale ani oni o něm nevědí dost, jak se ukáže. Nebo aspoň někteří. Před třemi roky natočil Vít Janeček.

Z oficiálního textu k filmu:
František Kriegel se stal hrdinou pražského jara 1968, protože jako jediný člen československé delegace odmítl podepsat tzv. Moskevský protokol. Film připomíná jeho osud a zároveň mapuje názory a postoje tří držitelů Ceny Františka Kriegla, která se každoročně uděluje „za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislost, suverenitu a demokracii“. Jde o lékařku a senátorku Alenu Dernerovou, protikorupčního aktivistu a senátora Libora Michálka a občanského aktivistu a anarchistu Jakuba Poláka, který léta statečně bojoval s předsudky a s netečností justice v případech nejotřesnějších rasově motivovaných vražd u nás.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10293374741-lecba-dejin/21156226406

Kriegel v Jihlavě

Tak se to rozjíždí. Zrovna dneska jsem zjistil, že premiéra filmu Víta Janečka Léčba dějin o Františku Krieglovi, jeho Ceně a lidech, kteří ji dostali, má premiéru v Jihlavě 25. října ve 22.30. Volební místnosti budou zavřené půl hodiny a než se ráno zase otevřou, tak se kouknem, jaké lidi hledáme. Jenže, kdo je má na kandidátkách najít, když tam herdek zase nebudou.

V televizi půjde kratší verze až po volbách. Aby to lidem nemotalo šišku zbytečně. Asi.

Krieglovka

Už nějaký ten pátek se zabývám MUDr. Františkem Krieglem (na fotce je to pán v popředí, zrovna hlasuje proti „dočasnému“ pobytu sovětských vojsk u nás v roce 1969, jak je vidět, moc jich tehdy proti nebylo). Jsem rád, že letos jsme cenu s jeho jménem poslali do Brna Matěji Hollanovi. Chlap je to odvážný a snad to pomůže posvítit ještě víc na problémy s korupcí a dalšíma lumpárnama, na které Matěj Hollan upozorňuje.

On to vůbec bude pro mne krieglovský rok – na podzim na festivalu v Jihlavě bude mít premiéru film Víta Janečka Léčba dějin, kterému jsem pomáhal s námětem. Film bude v 50minutové tv verzi a v 80minutové pro kina. Viděl jsem už obě a moc se těším, kdo nám za to co provede nebo o nás napíše. Ostatně hlavní aktéři – Alena Dernerová, Libor Michálek, František Lízna a Jakub Polák, to je záruka, že to nebude plácáníčko po játrech. To všechno rámované Krieglem. Závěr, ten mě pak vyloženě dostal. Kdo by čekal, že odkaz komunisty Kriegla dál ponesou… Počkejte si.

zdroj foto: Národní archiv ČR