Archiv pro rubriku: Peroutka

Peroutka byl solitér a nikomu nesloužil, říká předseda Sdružení Ferdinanda Peroutky Martin Groman

Je to už 40 let, co zemřel Ferdinand Peroutka. K těm, kteří si tohoto významného novináře a spisovatele každoročně připomínají, patří především Sdružení Ferdinanda Peroutky. „To, že konáme pouť ke hrobu, s sebou nese nutnost na toho člověka vzpomenout a myslet na něj,“ vysvětluje předseda sdružení Martin Groman.

K Peroutkovým významným textům, které nastartovaly jeho novinářskou kariéru, patří soubor článků nazvaný Jací jsme. Textu si všiml i Tomáš G. Masaryk, který mu nabídl milion korun, aby si založil vlastní noviny. A tak vznikla Přítomnost.

Myšlenky, které v knize Jací jsme zazněly, dodnes platí. Podle Gromana je to především základní premisa, že se často přeceňujeme – lidé si mysleli, že jsou potomci husitů, ale Peroutka připomínal, že jsme potomci režimu, který byl před námi, potomci rakousko-uherských úředníků.

„To je věc, která platí i pro dnešek, pořád se léčíme z vlastní představy o miláčcích Evropy, báječných sametových demokratech, pak po pádu na dno máme tendenci se obviňovat i z věcí, které jsme nikdy nespáchali,“ vysvětluje Groman.

A jak by Pertoutka vnímal situaci současné žurnalistiky? Především by pracoval a psal, mnoho věcí by se mu nelíbilo. „Byl solitér, jeden z mála nemusel sloužit nikomu, a když se na nějakou stranu přidal, tak to bylo, protože chtěl, nikoliv že musel,“ vyzdvihuje.

Sdružení také dává každoročně Peroutkovu cenu, a snaží se tak dávat společnosti orientační body v české žurnalistice, koho stojí za to číst, poslouchat, koho je potřeba ukazovat. „Kdo splňuje standardy, za které by se i Peroutka postavil,“ uzavírá.

Poslechněte si rozhovor

převzato z www.radiozurnal.cz

Vystoupení MG v ČT24 ke 40. výročí úmrtí Ferdinanda Peroutky

„Nechte je psát svobodně, profesionálně a pravdivě, a důvěřujte jim“

Koupě společnosti Mafra Andrejem Babišem, následný odchod novinářů do menších, většinou tištěných periodik, nátlak na veřejnoprávní média kvůli jejich investigativním pořadům, ať už jde o Reportéry ČT, 168 hodin nebo nedávný případ Janka Kroupy v Českém rozhlase – to vše v poslední době obrací pozornost k významu investigativní žurnalistiky v současné české společnosti. Těmto tématům byl věnován diskusní večer, který každoročně pořádá Knihovna Václava Havla se Společností Ferdinanda Peroutky, která cenu udílí.

Letošní pozvání přijala čerstvá nositelka Ceny a investigativní novinářka Českého rozhlasu Jana Klímová, novináři Marek Wollner a Jiří Kubík. Moderoval Jan Pokorný.

Reportáž z tohoto večera najdete také na stránkách Přítomnost.cz.

A ještě pár fotografií z tohoto večera.

Sluší-li se býti realistou

Kdo by čekal, že v roce 2015 bude Ferdinand Peroutka předmětem denního zpravodajství. O jeho díle i myšlenkách se v posledním roce vedla debata, která ukázala především jedno – jeho dílo stále málo známe. Procházku myšlenkami a osudy tohoto guru české žurnalistiky připravil Martin Groman.

Ukázky z článků Co jest lid (1924), O vznešeném umění stavěti z písku (1925), Liberálové a zlaté tele (1926), Sluší-li se býti realistou (1927), Rozhovor se slepým o hnědé barvě (1933), Svoboda, střední a mladá generace (1933), Střídání (1937) čte Jan Vlasák. Z archívního pásku z roku 1968 hovoří Ferdinand Peroutka.

Natočeno 2015. Premiéra 24. 10. 2015 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v rámci cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

Sluší-li se býti realistou (k poslechu)

Sdružení Ferdinanda Peroutky v Knihovně Václava Havla

Kdy jindy se setkat a připomenout si život a dílo jednoho z našich největších novodobých žurnalistů, Ferdinanda Peroutky, než v den výročí „Vítězného února“. Obě totality dvacátého století, nacistická i komunistická, zásadně ovlivnily jeho život. Jedna jej uvrhla do koncentračního tábora a před druhou odešel do exilu. A tak se právě 25. února 2015 konala v Knihovně Václava Havla debata věnovaná právě Ferdinandu Peroutkovi a ceně nesoucí jeho jméno, která se udílí každoročně od roku 1995.

K debatě přijali pozvání jak oba letošní laureáti této ceny, Petr Třešňák a Martin Veselovský, tak Peroutkova vnučka Terezie Kaslová nebo novinář Jan Bednář, který se dlouhodobě zabývá především Peroutkovou exilovou publicistikou.